REPASE WANKELOVA MOTORU MAZDA RX 8
Prvním krokem je vydolování motoru z auta, což Mazda předepisuje následujícím způsobem. Vypustíme olej i chladící kapalinu. Odpojíme výfuk, kardan, vzpěru mezi převodovkou a diferenciálem a vytáhneme šrouby připevňující přední tlumiče ke spodním ramenům. Odpojíme přední brzdiče, které zavěsíme na pružiny. Pokud se zabýváme podvozkem, odpojíme ještě olejové vedení k chladičům a volantovou tyč od převodky řízení. Následně se přesuneme do motorového prostoru, kde sundáme hadice spojující motor s chladičem, který zůstane na karoserii. Následně rozpojíme benzinový systém, vodní hadice od topení a veškeré drátky spojující motor s karoserií. Kompresor klimatizace zůstává na karoserii. Jako třešinku na dortu si necháme hlavici řadící páky, kterou je potřeba sundat, aby prošla koženou manžetou. Auto spustíme na tři kozičky, které dáme pod spodní ramena přední nápravy a převodovku. Odmontujeme matice a šrouby připevňující pomocný rám ke karoserii a můžeme začít karoserii zvedat. Je dobré zvedat po kouscích a neustále kontrolovat jestli nedošlo k zachycení nějaké hadičky nebo kabelu. Zvlášť kompresor klimatizace připomíná ježka v kleci. Několikrát se mě to už podařilo celkem snadno, ale moc ani nevím proč. No, i takové věci se stávají.
Když nám zůstane motor na kozách, (myslím tím kovové podpěry ) pokračujem s jeho dalším odstrojováním. Sundáme starter, alternátor, převodovku, sání a spoustu dalších krámu potřebných ke splnění emisní normy EURO NEKONEČNO. Když nám zůstane na rámu jenom takové malé holátko, požádáme kamaráda, aby nám pomohl dát motůrek na ponk. Zdatnější chlapík by ho asi odnesl i sám, ale zdraví máme jenom jedno.
Sundáme olejovou vanu, setrvačník a přední prsa. Pro chlíváky opět upřesnění, že se jedná pouze o slangový výraz pro víko přední části motoru. Po demontáži olejového čerpadla a axiálních ložisek dáme motor na přípravek, který slouží k jeho snadnějšímu rozebírání.
Vyšroubujeme svorníky ze zadního víka a můžeme začít s postupným rorebíráním. Víko sundáme, při čemž musíme dávat pozor, aby na něm nezůstaly zachycené nějaké drobné díly z rotoru, které se následně mohou schovat v nesčetných zákoutích demontovaných dílů. Stáhneme „housing“ z vodících kolíků a začneme se věnovat chudáčkovi rotoru, který zůstal sám a opuštěný ležet na studené ploše středního „ironu“. Vyndáme veškeré boční a vrcholové lišty, včetně jejich podpůrných pružin. Je dobré dbát na to, abychom si poznamenali, kde který kousek byl nasazený.
Dalším krokem je sundání středového „ironu“, což bývá také docela kousek hodný Davida Coperfielda. Snadněji se to provádí lidem, kteří mají od přírody více rukou, než dvě. Úspěšné zdolání a poločas rozpadu můžeme oslavit jedním Starobrnem z ledničky.
Na spodní polovině, která je stejná jako horní, postupujeme podle již popsaného rituálu. Sundat housing a odstrojit rotor.
Nyní nastává nejzdlouhavější část celé operace. Všechny díly dokonale vyčistit, a následně, podle manuálu, proměřit jednotlivé tolerance. Pokud některý díl nevyhovuje popsaným hodnotám, je potřeba ho vyměnit, případně repasovat. Veškeré o – kroužky zbytečně nezkoumáme, ale automaticky je vyměníme za nové.
Kompletace a následná montáž motoru zpátky do vozu, probíhá přesně opačným způsobem, než je popsáno výš.
